Prvomájové slavnosti v Brdech (CykloBrdy)

2. května 2010 v 18:52 | George |  OPEN TRIPS
NOVÉ
Foto od Tomáše R.

Foto George:

Foto od Marcely


Jarní déšť (2.5.2010, 17.30 hod.) smyl stopy prachu a únavy. Cítím se skvěle a odpočatě. Budu mít dlouho co vyprávět.

CykloBrdy
Typickým čundrákem, který vyráží v pátek odpoledne lokálkou do blízkého okolí Prahy, jsem nikdy nebyl, a tak je přirozené, že kotlík ani liščí ohon jsem nevlastnil. Mně víc než usárna na rameni, lákal sportovní výkon spojený s poznáváním - pěšky, na kole a na vodě.

Záplavu trampů v maskáčích, cestujících ve vlaku jedoucím podél Berounky či v "posázavském Pacifiku" si ale jasně pamatuji. Tramping hlavně v 70. a 80. letech, to byli mladí, kteří po vzorech svých otců vyhledávali romantická lesní a říční zákoutí, přebývali pod širým nebem nebo chatových osad, a u táborových ohňů snili o svém štěstí.

S nástupem nových poměrů počátkem 90. let však byla mladá generace cíleně usměrněna na jiný druh zábavy a způsob cestování, přičemž trampské hnutí začalo opadávat. Hlavním důvodem, mimo mnoha jiných atraktivních příležitostí trávení volného času, bylo i to, že na pořádném, pravověrném trempu se nedá moc vydělávat. Co stojí noc pod vzrostlou borovicí či ve skalním převisu v Brdech s jednou desítkou a lahvičkou zelené?

Moje záliba ve finančně nepříliš náročném cestovní zůstala naštěstí IN, a já se svoji Janou jsem šťastný, že můžu jezdit a užívat si všeho, jako zamlada. Jen Esku a Favorit jsem s Janou vyměnil za Authora a Pellse, stařičkou vertexku za nafukovací Rio a velehory Tatry za Alpy.

Obecně
Po velmi příjemné přípravě související s hledáním té nejlepší trasy v Brdech (1, 2, 3), vydali jsme se dne 1. května 2010 z Prahy hl. nádraží společně s 11 koly do Dobřan, s cílem dojet do Prahy za každého počasí a zažít pořádnou líbačku pod rozkvetlou třešní. Povedlo se, a teď se cítím dobře naladěn, odpočat, šťastný a pln tvůrčí energie.

170 km ušlapaných kilometrů za dva dny po lesních cestách, lze považovat za slušný sportovní výkon. Obklopen cyklisty, kteří si nestěžují a jen se radují, cesta neuvěřitelně rychle utekla. Krmě probíhala řízeně a nebylo důvodů si stěžovat.

Sobota
První den proběhl bez deště, za občasného svitu slunce a velice jemného občasného mrholení. Na pláštěnky to v žádném případě nebylo. Došlo na líbání, focení, srandičky i přátelské pošťuchování. Jen jednu vzpouru jsem neustál, a tak mi nebylo dopřáno podívat se do sklepního archivu Lukáše Z a ochutnat jeho delikatesy pro nás připravené.
Penzion Eška (snad) nezklamal. Bylo lepší tu spát v suchu a teple, než pod plachtou v černém lese. Objevil se tu i Láďa, který následujícího dne ubral pár kilometrů Marcele; Terezka, která v neděli došla na Kuchyňku, aby pak zmizela v hlubokých lesích s konstatováním, že je jí tu tak dobře; a další, kteří chtěli v neděli jet na pohodu (viz seznam účastníků).

Neděle
Jak jinak, i neděle, začala lepením a pak táhlým stoupání k jednomu z hlavních hřebenů. Celý den nás strašila obloha a tak, i když jedeme na pohodu, zbytečně se nikde nezastavujeme. Úsek, který jsem s Janou neprojel, nám připravil překvapení v podobě nejistoty a malého bloudění. Krásná Věrka a Lucka se naštěstí neztratily natrvalo a k Dernerům na oběd dorazily - na rozdíl od Terezky. Ta byla ale ve výhodě, měla zajištěný kompletní servis včetně odvozu. Ze hřebene dolů do Všenor to krásně svištělo. V Černošicích nás opouští Věrka, za radotínskou občerstvovnou další. S Janou pak ztrácím kontakt s hlavní skupinou u Barrandovského mostu. Ne však nadlouho, od Vyšehradu si razíme cestu mezi pěšáky opět v početném houfu. U Rudolfina, kde se fotím s Hradem, se jede už v dešti. Domů přijedeme celí mokří, ale šťastní. Bylo to krásné.

Moje zvláštní poděkování patří všem, co mě prvomájově políbili (foto), zdatným servismanům, kteří se starali o chod kola Lucky a utírali její slzičky, mojí Janě, která si cestu užívala a ještě mi stihla dávat neocenitelné rady (jsem plachý a lehce manipulovatelný).
Všem ostatním za vytvoření bezva týmu, kde nebyly žádné rušivé jevy. Taky chci napsat, že krásu a postavy účastníků jsem zachytil svým Canonem v nespočetném množství. Velká škoda, že ne každá fotka se povedla. Jeli jsme strašně rychle (průměr 14 km/hod.)!

Pokud neztratím hlas, přijdu zítra říci více do Vrbovce.
Výčitku neúčasti na prvomájovém průvodu zatím nemám. A pokud mít budu, obrátím se na účastníky CykloBrd 2010. Snad mi pomůžou.

George

Pro budoucí rychlé osvěžení paměti - CykloBrd 2010 se účastnili:
1. George, 2. Jana, 3. Gábina, 4. Marcela, 5. Jana H., 6. Simona, 7. Honza, 8. Emil, 9. Lucka, 10. Věra a 11. můj Jirrik.
Cestou se připojili
12. Láďa a 13. Dana S. ve Štáhlavech, 14. Lukáš Z. v Nepomuku.

V Jincích čekali
15. Klárka Č., 16. Jana Ik., 17. Tomáš, 18. Tomáš, 19. Peťa, 20. Petr, 21. Terezka a 22. Michal P. Na pivo za 18 Kč přijel a přespal 23. Ladama.

Kdo chce jet po našich stopách může využít následující itinerář

Už teď se těším na sjezd divoké Sázavy dne 16. května 2010. Nejen účastníci CykloBrd si objednají loď u Birsportu a dorazí včas na nádraží (viď, Gábino).



Oznámení:
Nejlepší angličtina s Mary a Amber (jsou to rodilé mluvčí s cetifikátem pro výuku angličtiny, doučí všechny věkové kategorie obecnou ANGLIČTINU jakékoliv úrovně.


(doporučuji, jsou dobré!!!)
 

36 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jirrik jirrik | E-mail | 3. května 2010 v 16:24

Ahoj Georgi a ostatní fotící brdští spolucyklisti, pošlete mi, prosím, na mail, nebo sem do diskuse odkazy na fokečky, které jste spáchali poBrdskou krajinou. sám jsem bezfotografický, tak rád potěším své oko milou fotkou. fík j

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama