Rychlé řeky okolí Loferu - za velké vody, slunce i deště

30. května 2010 v 22:55 | George |  OPEN TRIPS
Dnes VRBOVEC. Dostavím se v 18.30 hod.
George


Fotodokumentace

Inna Z.:

Jana IK (poznámka od G.; nádherné fotky)


NOVÉ

NOVÉ OD LUKÁŠE:

Foto od Majky:

NOVÉ OD TOMÁŠE

Foto od George
(úložný prostor GEOKONVIKTU1 vyčerpán, řeším co dál......)

Vrátili jsme se. Některým účastníkům bude chvíli trvat než si to uvědomí a dokáží prožité dny zhodnotit.  Moje povídání jim napoví, foto pak ukáže.

I přes nepříznivou předpověď počasí, sluníčko svítilo každý den, a tak si většina účastníků spálila nosy. Navíc vody z nebe i na koupání bylo dost pro každého. 

S průvodci VaTC Honza byla radost nořit  se do vln peřejí vzedmutých řek a  nechat se jimi vést po souši.

Především jim a moji Janě patří poděkování za krásné květnové dny strávené v okolí Loferu. Za sebe mohu prohlásit - bylo to super.

Na další vodu i adrenalinové akce se těší

George a Jana

rychlé řeky okolí Loferu

Po loňském, mimořádně povedeném sjezdu tří rakouských řek, jsem letos vybíral na základě doporučení Petra K., který ještě jako vodácký průvodce VaTC Honza jezdíval do Loferu. S nadšením vyprávěl, jak zdejší oblast dává na výběr z několika sjízdných řek, krásných procházek i náročných výstupů. Ubytovací možnosti jsou tu nadstandardní a cílová oblast není zase tak daleko od Prahy. Doporučení jsem přijal, zbývalo jen dojednat podmínky s VaTC Honza, včas a řádně zaplatit.

Poučen z předcházejících let padla volba termínu na přelom května a června s tím, že jeden den dovolené bude nezbytný, obsadíme celý autobus, angličtinou se o dovolené nebudeme trápit, navíc si dopřejeme ty nejlepší průvodce.

Po vyřazení anglofonních (až na jednu výjimku) nebylo až tak jednoduché sehnat spolehlivou posádku, s kterou by nebyl problém vydat se do neznáma. S neprověřenými, kteří musí plnit mimořádné úkoly, a odjíždět na zavolání do konfliktních míst světa se mi letos moc nechtělo, a tak jsem byl moc rád, že Láďa M. má tolik dobrých kamarádů. Přičinili se ale i ostatní, a dnes, po návratu mohu napsat, jeli zkušení, ostřílení sportovci, kteří se nebáli nepřízně počasí, vysokého stavu vodu, stejně tak jako splašených hormonů.

Snad jediným překvapením pro mě bylo, že jsem neudal místa těch, co z rozličných důvodů účast po zaplacení odmítli. Volby, svatby, služební cesty, nemoci a hlavně nepříznivá předpověď tomu určitě byly na vině. Poslední dny byla místa k dispozici za symbolických 1 700 Kč, pak 500 Kč, nakonec jen za účast - a stále nikdo. To se běžně nestává. Pro pořádek píši - neodjelo 5 účastníků, kteří měli zaplaceno (Petr K. - 2x, Líba V., Tereza D., Tomáš Z.).


Čtvrtek
Organizační starosti úderem 22.30 hod čtvrteční večera pro mě skončily, otěže převzali profesionální průvodci a já se svoji Janou se mohl uvelebit na vyhrazeném místě autobusu - v tzv. klidové zóně. Průvodci mi předestřeli své plány a dovolená mohla začít.

Pátek
Kdo nezažil, neuvěří, jak vše se dařilo. Cesta, ta utekla jak voda a případné následky se dospaly. Osvěžující vycházka v horském ovzduší prozářeném sluncem byla přiměřená stavu myslí. Navíc prohlídka soutěsky a jeskyně LAMPRECHTSHOEHLE rozproudily krev a každého náležitě nabudily před prvním sjezdem. Tady se sluší poděkovat Markovi P., který seznámil nastávající vodáky s historií vodních sportů ve světě i u nás, připomenul základy správné jízdy na divoké vodě, a jasně a stručně vymezil pravidla bezpečného splutí, včetně organizačních zásad.

První rozplavba nebyla náročná, chyběl však moment překvapení. Pozitivem bylo nádherné počasí a přírodní scenérie. Bylo na co koukat a to nemluvím o posádkách. Gábina byla svolná jet s vedoucím Markem. Další posádky již byly pevně spárované, a změny nebyly vítány.
Žádný problém tentokrát nenastal při přiřazování lodí. Baraky a Ria byly pro všechny a nevykazovaly žádné závady. Tím odpadnul loňský bod sváru a nesnází. Náležitě fyzicky nadupaní vedoucí Marek a Ondra neměli sebemenší problém nachystat lodě a další proviant k odebrání a pak jej po dojezdu rychle sklidit. Pokyny dávali jen v nezbytně nutné míře a tak nevznikaly žádné třecí plochy a prostor pro dohady. K dokonalosti patřilo načasování prvního dojezdu k autobusu, kde stačilo loď vytáhnout na břeh, odevzdat pádlo, přilbu a vestu, převléknout se a vyrazit do soutěsky SEISENBERGKALMM. Její průchod byl pro mě jedinečným zážitkem. To několikanásobně předčilo moje očekávání a bylo to správné vyvrcholení denního programu. Kde přidal do kroku a nefotografoval se příliš dlouho s krávami, ten si vychutnával déšť jen za oknem autobusu.

Vyvrcholením večerního programu byla pro mě klasická vodácká večeře, těstoviny zalité omáčkou od Vitany, čaj a kávička. Po romantické procházce kempem a přilehlým parkem usínám s čistou hlavou. V noci prší.

Sobota
Ráno sluníčko váhá, zda nás bude obšťastňovat svými paprsky nebo se schová za bílé mraky. V sobotu nás čekal bohatý program na vodě i souši a každý ví, že zážitky sluncem nasvícené jsou voňavější a radostnější, což ve svém důsledku znamená tváře usměvavější a výrazy šťastnější. Meteorologům to zase jednou nevyšlo a my si začali užívat sobotního tepla a slunce. Ranní procházka údolím Saalachu se povedla. Nejprve jsme prozkoumali úsek, který je považován za sjízdný (WW 3-4) a je využíván jako slalomářská trať, další pak je sjízdný jen při optimální vodě a velkém štěstí (WW 5-6). Kolem řeky jsou vybudovány lávky a výhledové plošiny. Moc hezké pokoukání na dravou vodu tekoucí úzkým korytem. Po hodině chůze jsme na místě, kde vodáci dávají své lodě na vodu. Parkoviště, kadibudky, cesta k vodě - vodácký ideál. Nějakou chvíli to trvá, než se nalodí 18 kanoí a od břehu se odrazí dva kajaky průvodců. Řeka překvapuje svojí silou a peřejnatými úseky. Na gumových kanoích není, při troše štěstí, až tak těžké překonat všechny nástrahy. Mám rád ten pocit, kdy řeka se propadá a silně hučí, vlny ztrácejí svoji pravidelnost a zpětné proudy začínají být nepředvídatelné. 3 - 4 místečka prověřila zdatnost i um, kdo se vykoupal, dlouho plaval a nějaký ten doušek i polknul. Samozřejmě pobyt v korytě řeky si vybírá svou daň a nějaká ta modřina nebo bolavé koleno bude nějaký ten čas připomínat chybu. Sjezd asi devítikilometrového úseku s lovícími přestávkami trval dvě hodiny. Každý byl postavený před volbu, sjezd za ideální počasí zopakovat nebo do kempu převážně kolem vody dojít pěšky. Většina dává přednost pobytu na vodě, což znamená - lodě vyfouknout, převléknout, vyjet na výchozí místo, lodě nafouknout, převléknout a úsek znovu splout. Napodruhé to už nebylo tak adrenalinové, asi to bylo tím, že buď došlo k poklesu stavu vody, získanou znalostí nebo novým háčkem. VaTC Honza mi dal tolik důvěry, že mi na jedno splutí půjčil háčka Katku, která se dožadovala jízdy skrz největší vlny. Tentokrát se koupe jen jedna dvojice, která ale dlouho neplave a poměrně rychle se vrací na loď. I já vracím háčka v nepoškozeném stavu. Problém jsme neměli a šťastně dopluli. Marek tolik štěstí neměl, zaplaval si. To ostatně udělala i většina těch, co k cíli, tentokrát velmi rychle dojela. V jejich případě to bylo ale jejich dobrovolné rozhodnutí.
V táboře mě čeká překvapení v podobě vystěhovaného stanu. Mravenci se nastěhovali do všech věcí a než se podařilo je sklepat, začalo pršet. A nebyl to jen tak obyčejný deštík, ale pořádná průtrž. Ti co šli do tábora pěšky, pocítili silu kapek. Jako už několikrát, nepršelo dlouho a po večeři bylo možné si vyjít na další procházku. Někdo šel do St. Martina nebo Kirchentalu, já se svoji Janou okouknul Lofer. Krásné to místo. Cesta zpět se prodloužila o návštěvu restaurace v kempu. Pivo bylo sladké a močopudné. 2x v noci lézt ze spacáku, to už se mi hodně dlouho nestalo. V noci prší.

Neděle
Prší i ráno. Stany se balí za deště, není jiné volby. Čeká nás 80 km přesun do Werfenu a sjezd Salzachu. Cestou se pěkně rozpršelo a chvílemi se déšť mění v provazce vody. Štěstí opět stojí na straně účastníků zájezdu, do neoprenu se pod hradem oblékáme jen v mírném deštíčku v době, kdy není moc velká zima. Řeka je vodnatá, nezáludná, s krásnými výhledy na panorama místních štítů a vrcholů. Tentokrát se nikdo nekoupe. Déšť ustává, sluníčko začíná svítit a hezky hřát. Nedělní pohoda. Lodě a veškerý proviant je rychlostí blesku naložen, pak dělám jen pár propagačních fotek s plechovkami piva gambrinus, které si opakovaně kupujeme u řidiče, Cesta domů může začít.

Repetenti, kteří složili zkoušku z jízdy na divoké vodě, se konečně uvolnili a radostí začali trojčit. Radostná nálada se přenesla na všechny účastníky a tak cesta domů byla příjemná. Někdo přišel o kalhoty a jen stěží uchránil kalhoty, já zase pro změnu přišel o historický cenný mobil. Poslední zprávu jsem posílal příteli Tomáši Z. před přejezdem hranice dne 27.5.2010 a pak jej vypínal s vědomím, že jej oživím až po příchodu domů. Neoživím, ztratil se. Nebyl jsem však zdaleka sám, kdo něco hledal.

Ještě se musím zmínit o několika věcech.
  1. Zkonzultoval jsem výstup na Triglav
  2. Předběžně dohodl pohodový sjezd Salzy a Steyeru v roce 2011.
  3. Rozdal propozice na přechodu Malé Fatry (viz níže)
  4. Příští rok vyspělí jedinci jedou na kajaku. VaTC Honza zajistí placenou přípravu v bazénu i na vodáckém kanálu.

George
PS: Považoval jsem nutné napsat toto povídání pro ty, kteří si jen stěží budou pamatovat, kde že to vlastně byli a co dělali.


Přechod Malé Fatry
Sjezd Sázavy byl poučný z hlediska návratu. Zpáteční cesta nebyla tak idylická, jak by se mohlo ze článku na blogu: "To nemělo chybu - Sázava 2010" zdát. Inspirován touto skutečností, přehodnotil jsem etapu příprav přechodu Malé Fatry.

Malá Fatra je jedno z nejkrásnějších slovenských pohoří a navíc ve víkendové dostupnosti. Přechod hřebene trvá dva dny, jednu noc je proto třeba strávit přímo na hřebeni. Je to nejlepší způsob, jak neztrácet čas a neplýtvat konečnou zásobou fyzických sil při scházení do údolí. Přespat je možné (a jedině možné, jedná se o rezervaci, kde je plno mlsných medvědů) v Chatě pod Chlebom, která je situována přímo uprostřed hřebene.

Termín: 4.9. - 5.9.2010 (víkend, bez čerpání dovolené)
Odjezd Praha hlavní nádraží - sobota 0.24 hod., příjezd do Žiliny 6.25 hod.

V současné době je zajištěno
1.     ubytování(lépe napsáno přespání) v Chatě pod Chlebom pro 40 osob. Záloha již byla připsána na účet provozovatele chaty, který tuto skutečnost potvrdil. Prvních 23 účastníků dle seznamu "V izbe nebo na povale?" spí na posteli a nemusí si nést povlečení ani spacák, další nocují na povale (překlad pro děti slovenštiny neznalé - na půdě). Pozor: pro alergiky je spaní na půdě nevhodné, spí se na matracích na zemi!

2.     Smluvní přeprava autobusem - Žilina - Terchová (Bilý Potok) pro 40 osob. Autobus bude přistaven před nádražím 6.45 hod. sobotního rána.

Organizaci přepravy, a vybírání zálohy 100 Kč, jsem přehodnotil z důvodu možnosti nepředvídatelnosti situace při přechodu (viz sázavská inspirace) a proto NEzajišťuji zpáteční lístek.

Tato skutečnost dá možnost operativně řešit situaci každého účastníka při přechodu Malé Fatry.
Jen doufám, že tato volnost nezpůsobí předčasné opuštění hřebene Fatry nebo nedělní závod
o prvenství, kdo chytne dřívější vlak a bude pak první v Praze.
Opozdilcům z jakéhokoliv důvodu, případně nově zamilovaným, však toto řešení zabrání stresům a finanční ztrátě v případě, že neodjedou s hlavní skupinou.

Plánované odjezdy vlaků ze Žiliny a příjezdy do Prahy:
15.36     20.51 (přes Púchov)
17.42     23.51 (přes Čadcu) - s největší pravděpodobností návratový vlak
21.32       6.20 (přes Čadcu)

Důležité:
Jízdenku s lehátkem Praha - Žilina koupím dne 6. července 2010 s žádostí o vyhrazení celého jednoho vozu -10 kupé (pozn. na lehátka se skupinová sleva nevztahuje). Lehátko pro 1 osobu Praha - Žilina, v kupé pro 4 osoby stojí 9 EUR. Jízdenky a lehátka je možné zakoupit 60 dní před odjezdem.

Kupé pro čtyři osoby je pohodlnější, bezproblémově vyřeší přepravu baťohů a eliminuje chrápající jedince. V sobotu ráno je nutné být v dobré kondici.

Kalkulovaná cena 750 Kč obsahuje: cenu jízdenky Praha - Žilina včetně lehátka v kupé pro čtyři osoby, zajištění smluvní přepravy autobusem do Bílého potoka (Terchová), zálohu za lůžko ve výši 2 EUR na Chatě pod Chlebom, mapové podklady, vedení nezbytné administrativy včetně složení záloh poskytovatelům služeb. Tato cena je postavena na předpokladu, že vlakem a autobusem pojede 40 lidí. Pro 40 lidí je to rovných 30 000 Kč, které musí dorazit na můj účet.
Rozhodnuté účastníky tímto prosím o zaslání o 750 Kč do 1. července 2010 na osvědčené číslo účtu
232073073/0800

nebo o osobní předání hotovosti ve Vrbovci, Václavské náměstí č.p. 10, vždy v úterý do 21.00 hod.

Aby bylo jasno:
Platbu 750 Kč zaslanou na můj účet v případě odřeknutí (storna) před 5. červencem 2010 vrátím na účet, ze kterého byla odeslána, za poplatek 10 Kč. V případě odřeknutí po 5. červenci 2010 činí stornopoplatek 100 % (z důvodu uplatnění skupinových slev). V minulosti se však podařilo vždy najít náhradníky a dospět k uspokojivému finančnímu vyrovnání. Změna jmen není zpoplatněna. V září nebude problém "šáhnout" do školy Oxford Tefl, která v tu dobu bude praskat ve švech. Navíc David a Andy jsou již na seznamu.

K ceně 750 Kč je zapotřebí individuálně připočítat:
1.     Doplatek na chatě pod Chlebom 7 EUR pro ty, co budou spát na izbe s povlečením, 1 EUR na povale.
2.     Zpáteční jízdenku 500 Kč (pozn. zákaznická jednoduchá, bez slevy, bez přepočtu na EUR). Doufám, že tuto jízdenku koupím po domluvě jako skupinovou (ve Vrútkách nebo v Žilině). V tom případě bude její cena kolem 300 Kč (podle trasy vlaku - přes Púchov nebo Čadcu). Případní individualisté, kteří se z jakých kolik důvodů nedostaví na nádraží, se tak vyhnou ztrátě vložených prostředků do cestovního dokladu, který by se koupil již v Praze.
3.     Náklady na večeři a snídani, případný gáblík v Žilině plus existenční rezervu v celkové výši cca 50 EUR.
4.     Pojištění sportovec na dva dny - cca 100 Kč.
5.     2 EUR za případnou místenku ze Žiliny do Prahy (uvidíme, jak bude plné žilinské nádraží).

Suma sumárum - cena dopravy - tam a zpět včetně smluvně zajištěného autobusu cca 1000 Kč, ubytování 100 až 300 Kč, kapesné + rezerva + pojištění činí méně než 3000 Kč.
Přes poměrně značné náklady, vjemová a zážitková hodnota výletu je nesrovnatelně vyšší.

Každý jde na své vlastní nebezpečí a riziko! Tak, jak na předešlých expedicích a výletech mohu pomoci pouze radou a zkušeností.

Teď již jen chybí doplnit cca 10 jmen účastníků a zaslat 750 Kč. Rozhlédni se po svém okolí a vyzvi vyvolené k účasti.
Na Tvoji a účast Tebou pozvaných se těší
George + Jana
PS:
Vše ostatní popsáno na:
a dalších odkazech blogu.

Účastníci!
Při současné korespondenci s Českými drahami a.s., jsem zjistil, že vybíraná záloha 750 Kč pokrývá jízdenku a lehátko v kupé pro 6 osob, cestu autobusem, zálohu za ubytování a minimální režii (zálohy, mapy). Lehátko pro 4 osoby v kupé je pak o 80 Kč dražší.

Z tohoto důvodu budu považovat zálohu 750 Kč za žádost o objednání lehátka v kupé pro 6 osob, 830 Kč pro kupé obsazené 4 osobami.

Dle pokynu Informačního centra ČD budu dne 2.7. 2010 u Českých drah objednávat celý vagón, t.j. 65 dní před odjezdem, 60 dní před odjezdem pak zakoupím jízdní doklady.

S omluvou za nepřesnost
George

Přihlášení: 1. George; 2. George´s Jana; 3. Láďa S.; 4. Dana S.; 5. Gabriela X. (750 Kč - cash); 6. Tomáš Z. (750 Kč - cash); 7. Lucka S.; 8. Marcela H.; 9. Věra C (750 Kč - cash); 10. Hana B.; 11. Jana H.; 12. Hana Y.; 13. Ladama (750 Kč - převodem); 14. Markéta A.;15. Klára Č.; 16. Tomáš R.; 17. Emil N. 18. Monika K.; 19. Ivana W.(?); 20. Martina J.; 21. David Y.; 22. Andy H.; 23. Klára L.;  24. Jana Ik.; 25. Lukáš Z.; 26. Jirrik Č.(750 Kč - převodem); 27. Iva H., 28. Pavel N.; 29. Petra S; 30. Veronika K., 31. Inna Z.; 32. Miláno, 33. Petr B. (pod nátlakem), 34. Filip B., 36 - 37. Jirrik, 38. Májka B. 39. Johanka K. 40. zarezervováno pro Františka;  41. Jana F. (750 Kč - převodem), 42. Jaromír Ch., 43.

Přijímám i další zájemce, s kterými podmínky účasti dořeším.

Do místa č. 23 postel s povlečením!
 

51 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tomas A. (pirat) Tomas A. (pirat) | E-mail | 31. května 2010 v 10:15

Ja jsem nasel, vypral a ususil veci Anezky a mam je pripravene k predavce

2 ed hardy ed hardy | E-mail | Web | 31. května 2010 v 10:50

Ja jsem nasel, vypral a ususil veci Anezky a mam je pripravene

3 Klára Klára | 31. května 2010 v 11:37

Šikovnej kluk-ten Tom. :-)

Jinak Georgi-děkujem!!!!

4 Pavel Pavel | E-mail | 31. května 2010 v 12:14

Byla to hezká voda. Sice trochu málo akční, ale i tak mám nateklé koleno. Těším se na další vodu a jiné podobné akce. Georgi - díky !!!!!

Pavel

5 Klára Klára | 31. května 2010 v 12:33

Tak Fatra,ne?Ta bude akční... :-)

6 Lukáš Lukáš | 31. května 2010 v 12:57

Taky díky Georgovi... Bylo to dobrý.

7 Tom A. Tom A. | 31. května 2010 v 13:10

Ja taky dekuji Georgovi.... voda SUPER

8 Jana Ik. Jana Ik. | 31. května 2010 v 13:38

Bylo to super, dík Georgi.

9 Klára Klára | 31. května 2010 v 13:44

Fotky,prosím,fotky!!!Už se nemůžu dočkat. :-)

10 Marcela Marcela | 31. května 2010 v 13:52

... tak mně to plavání za lodí přes kameny docela akční přišlo ;-)
fotky stáhnu a přežvýkám večer

11 Klára Klára | 31. května 2010 v 14:27

Jupííí,už se těším. :-) Další fotky,prosím!!! :-)

12 George George | Web | 31. května 2010 v 14:41

Další povídání a foto snad dnes v noci. Tímto prosím o odkazy na fotodokumentaci, kterou zařadím do odkazů. Zítra - 1.6.2010 (MDD - stále slavím) ve Vrbovci první hodnocení splutí a dalších aktivit.

13 Tom A. Tom A. | 31. května 2010 v 16:46

Ztraty a nalezy: v aute jsem dnes jeste nasel cerny destnik, takze komu patri?

14 Klára Klára | 31. května 2010 v 17:51

Tome,ten je můj.Já myslela,že jsem ho ztratila cestou. :-)

15 Tom A. Tom A. | 31. května 2010 v 18:56

http://axxxx.rajce.idnes.cz/Rakousko/

16 George George | 31. května 2010 v 19:45

První odkaz od Toma A. přidán do článku. Díky

17 Marcela Marcela | 1. června 2010 v 0:08

koukám, že George je rychlejší jak já :-) odkaz na fotky se objevil ještě dřív, než jsem je dopopisovala - díky

18 Marek Marek | 1. června 2010 v 17:38

Zas tak hrozně někteří nevypadali, aby si něco nepamatovali a museli vzpomínat nad článkem.

19 Jirka Jirka | Web | 1. června 2010 v 19:07

pekny a povedeny blog

20 George George | Web | 1. června 2010 v 23:08

Vím, špatně nevypadali a noblesu neztratili. I kdyby byli o půlnoci buzeni, musí vědět, že jsme byli ubytováni u městečka Lofer v Rakousku, které se nachází asi 50 km od Salzburgu, sjeli jsme Saalach a Salzach a našimi průvodci byli Marek P., Ondra L. a Kateřina B.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama