Hlava mi jde kolem

4. prosince 2016 v 18:28 | George |  SOCIAL LIFE
Fotodokumentace:


Do Vrbovce jsem dorazil o něco později. Důvod byl prostý. Nepřiběhl jsem zpoza ponku, ale od bílých plášťů. U ponku jsem stál už jako dítě a poděbradský děda by byl tenkrát nejšťastnější, kdybych byl soustružníkem. Mistr mezi dělníky, svalnatý frajer co tomu rozumí, hodně vydělá na přesčasech a fuškách. Nic z toho není pravda. Po čase rozpustilého mládí a demontáže motorů od "Sergejů", nasadil jsem si klotové rukávy a začal úřadovat. Mimochodem Sergeje se vyráběly na Ukrajině v Luhansku a jejich pomaloběžný motor dělal hluk na kilometry slyšitelný. Spotřeba nafty dosahovala až 300 litrů na 100 km a to není všechno. Strojvedoucí jej milovali a jezdili s nim s láskou.

Už na cestě do Vrbovce jsem byl šokovaný, jak někdo může prostřednictvím SMS laškovat o ceně kloťáků. Uznávám, jejich život je ubíjející, jednotvárný, ne ideálně ohodnocený, ale zároveň vyvážený určitými jistotami a ohraničený všeříkajícími vyhláškami a zákony. Kloťaci jsou pro vyvážený partnerský vztah velmi žádaní, ale ve své podstatě také hodně drazí. I toto jsem v úterý 29. 11. 2016 po několika po několika sklenkách, tentokrát luxusního M-T, musel řešit. I při důrazu na jasnou argumentaci, dospěl jsem vnitřně k názoru, že nejsem pochopen. Nemračil jsem se, nebyl důvod, věděl jsem své.

Od bílých plášťů jsem dostal dárek. Ohodnotil jsem jej jako velmi cenný, pro spokojený dlouhý život vhodný. Gábi správně usoudila, že to odmítnout nešlo. Příště se ale Gábi musím zeptat, zda v tom nemá prsty. Současně jsem si uvědomil, že dárky jsou ryze osobní věc, a proto 20. prosince 2016 přijdeme do Vrbovce bez nich. Po krátké diskusi, s poměrně početnou komunitou návštěvníků, dospěl jsem k tomuto řešení, a byl za to náležitě odměněn. Nejsme už malé děti, a mě už nebaví posílat suché WC, kozy a slepice někomu, kdo si pomyslí, že si tady žijeme jak prasata v žitě, a pak se chce k Řípu a na Žižkov přistěhovat.

Vyprávěl jsem o tom, jak jsem potkal Terezku Pi.a Janu Fr. Snad se obě svátečního Vrbovce dne 20.12.2016 zúčastní. Bude to velmi vhodné do mozaiky nejenom mého poznání. Slíbil jsem, že rozešlu pozvánku na úterní vánoční besídku. Těším se, ale nestíhám.

EET dokonale prověří výši zkonzumovaného vína a pochutin. Už nejenom kloťáci budou kasírovaní za všechno. Když píši tyto řádky, přemítám, zda i na ceně M-T se digitalizace evidence a kontrola u výběrčího daní projeví.

Večer jsem strávil opravdu radostně. Stále jsem totiž myslel na n. krematorium. To bylo postavené v letech 1922-24 a stalo se výjimečnou stavbou v dějinách české architektury. Dne 1.7.2017, jak jsem se právě v úterý důvěrně dozvěděl, bude prohlášeno za národní kulturní památku. Skvostný pohled z mého kuchyňského okna se tak stane ještě více ceněným. Stejně jako pozemek a cena reality. Kdo to může otevřeně napsat?! A navíc, tento víkend mi místní hrobník ťukáním krásně udával pracovní tempo.

Do města N. jsem se letos naposledy s Janou vydal na kole. Dopravák by řekl, že jsem zatahoval. Kola jsem pak ošplouchl a uklidil. Už se těším na další jezdeckou sezónu. A nejenom to! Myšlenkami jsem se zatoulal na Slovensko. Jak rád bych se znovu plavil po Černém Váhu, Hronu a Bělé. Hlava mi jde z toho kolem.

Zdrojem mé jistoty je přesvědčení, že se na sebe ještě můžu v obtížných situacích spolehnout, a že se ke všemu, co mi život přináší, se dokáži postavit čelem. Jediná jistota, jak čelit nejistotě. Kdo tomu nerozumí, pak to objasní citace mého kamaráda Mira z Trenčína, který mi píše: "Stale fungujem podla hesla "Udelej si sam", cize zo vsetkym sa spolieham na vlaste sily, lepsie povedane na ich zbytok." Ztotožňuji se. Krásné a poučné.

Těším se na setkání 6. 12. 2016. Plánuji přijít v pět.

George
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama